JAk jsme zkládaly zkoušku dle ZPU1
31.08.2008 Jsme s paničkou skládaly 3. zkoušku dle ZPU1. Panička měla trochu obavy, že to nezvládnem, protože jsme neměly moc času cvičit. Ráno jsme jeli na cvičák na kole. Prý abych se vyběhala a trochu utahala, abych pak nezlobila. Ale pro mě těch šest kilometrů nic není, takže jsem nebyla ani trochu utahaná. Z paničky bylo cítit jak je nervozní. Po zahájení zkoušek a rozdělení do skupin a po určení pořadí kdo jak půjde. Jsme šly s panem rozhodčím našlápnout stopy. V naší skupině šli na stopy čtyři lidičky. My jsme byly jako třetí v pořadí. Když panička šla našlápnout stopu, tak jsem musela počkat s její kamarádkou Andreou, která dělala vedoucí zkoušek. No moc se mi čekat nechtělo a hned jsem chtěla všem ukázat jak tu stopu rychle zvládnu. Ale nic se nedalo dělat musela jsem počkat. Nakonec přišla řada na nás. Panička mi nasadila postroj a připnula mě na stopovací šňůru. Pak jsme se šly nahlásit panu rozhodčímu. Mezitím co nás panička nahlašovala. Já jsem se snažila si něco očuchat a vyrazit do předu ke stopě, ale panička mě držela takže to vypadalo jako když běžím na místě. Konečně jsme mohly přistoupit ke stopě. Vyrazila jsem tedy až se za mnou prášilo. Šla jsem krásně po stopě až jsem dorazila k prvnímu předmětu. Zde jsem se zastavila očichala předmět vzala ho do tlamy a zase pustila na zem. Úplně jsem zapomněla, že ho mám zalehnout a šla jsem dál. Lom jsem našla bez problémů a pokračovala jsem neomylně dál po stopě. Přišla jsem k druhému předmětu, zastavila jsem se podívala se na paničku a chtěla jsem pokračovat dál. Ale panička mě zastavila. Prý to byl konec stopy, ale jak to vždyť tam nebyla žádná mistička s papáním a já cítila stopu ještě dál. (Promiňte musím se do toho opět trochu vložit. Airiska opravdu šla dál po stopách, ale po těch kudy jsem se vracela z nášlapu. Čenich má opravdu dobrý.) Když jsme tedy stopu ukončily, šly jsme si pro zhodnocení k panu rozhodčímu. Ten nám řekl, že je škoda, že ta stopa byla vypracována tak rychle. No nakonec jsme dostaly 15 bodů z 20. Paničce prý spadl kámen ze srdce, protože si myslela, že tu stopu nezvládneme. No a pak přišla na řadu poslušnost. Chůze u nohy bez vodítka (Zde se musím přiznat, že máme s paničkou ještě co napravovat), přivolání, (No s tím problém nemám, ale když mi panička říká volno tak mě se moc pryč nechce, protože vím, že mě stejně za chvíli bude volat na zpátek. Tak proč bych nezůstala rovnou u ní.), lehni – sedni – vstaň u nohy bez vodítka (Tady jsem zaváhala jen jednou), aport, štěkání u nohy, skok přes překážku jedním směrem s páníčkem a šplh přes áčko jedním směrem s páníčkem (U těchto dvou posledních cviků mi dělalo problém zastavení u nohy po přiřazení. Když ono se zastavovalo naproti stojanu s aporty.) Nakonec jsme za tuto část získaly 71 bodů tudíž i se stopou 86 bodů. Po poslušnosti následovala poslušnost ve skupině. S námi šla do skupiny Hanka s Aiwou a Ivana s Aymee. Zde jsme předvedly opět chůzi u nohy bez vodítka, sedni- lehni-vstaň u nohy bez vodítka, odložení za pochodu v leže bez vodítka, chůzi po nepříjemném materiálu na vodítku a také to jak budeme reagovat na rušivý zvuk ve stoji u nohy. Zde jsme s paničkou dostaly 47 bodů z 50. Takže z celé zkoušky jsme získaly 133 bodů z 150. Ten den se zkoušky podařily všem pejskům a psovodům. Všem gratulujeme. No a my s paničkou se budeme připravovat na 4. zkoušku dle BH, na kterou půjdeme 28.9.2008. Tak nám držte pěsti ať máme štěstí. A my s paničkou se pokusíme udělat něco s tou chůzí u nohy- Ach jo když mě chodit u nohy vážně nebaví . :-)
