Sportovní výcvik
Tak a jsme u první činnosti, které se věnuji. Původně to měl být jen obyčejný výcvik mé maličkosti abych nezlobila a svoji paničku poslouchala, ale tak nějak se nám to oběma zalíbilo, takže se budeme připravovat i na zkoušky. No to jsem ale zvědavá jak to dopadne. Jsem totiž strašné šídlo a nedokáži chvíli posedět na jednom místě. Ze všeho na světě nejradějí běhám za míčkem, pro který udělám snad absolutně vše. Tento rok jsme se stali řádnými členy ZKO Zabrušany a chodíme do psí školy Bobeš, kde se nás ujala majitelka Luďka Kadeřábková.
No do této školy jsme začali chodit i z toho důvodu, a to se Vám musím přiznat, protože jsem se jako malé štěňátko všeho strašně bála a nechtěla jsem chodit ani na procházky. No divíte se? Já už teď vím, že procházky jsou krásná věc, ale v té době bylo pro mě vše tak cizí a moje psí maminka byla tak daleko a ještě ke všemu snad za každým plotem byl pes, který na mě pořád štěkal. Tak se nedivte, že i přes veškerou snahu mé paničky, jsem dostala panickou hrůzu a snažila se utéct. No a v tom mi tato škola také pomohla. Cvičila jsem na velkém travnatém place, kde za mnou štěkala strašná spousta pejsků a já se jich nakonec přestala bát a s některými si dokonce i hraji.
